Schmeller Installations GmbH
Triebenbacher Bau GmbH
GHOST-Bikes GmbH
Tiefbau Walter Leiss
Lebkuchen Rosner
Elektro Lindinger
Glashütte Lamberts Waldsassen GmbH
Kondrauer Mineral- und Heilbrunnen
Franz Kassecker GmbH
HART Keramik AG

Herzlich willkommen
       in der Klosterstadt Waldsassen

Informationen in tschechischer Sprache

Stanoviště 1: Basilika
Výchozí bod historické okružní prohlídky městem, která Vám představí nejdůležitější místa dějin ve městě,  tvoří jistě nejvýraznější stavba v obraze města Waldsassenu: Bazilika.
Pražský architekt Abraham Leuthner, bratři Georg a Christoph Dientzenhoferové, jakož i Bernhard Schiesser (jako náhradník za předčasně zesnulého Georga Dientzenhofera) vystavěli Baziliku  jako nový klášterní kostel v letech 1689 – 1704.
30. listopadu 1704  byl impozantní Boží stánek slavnostně vysvěcen biskupem Franzem Ferdinandem von Rummelem a fungoval až do sekularizace roku 1803 jako klášterní kostel. Od r. 1804 sloužil kostel jako farní kostel obce Waldsassen.  Valpuržin kostel, který byl do té doby farním, byl zbořen.
Na základě jeho historie,  jeho významu jako hlavního díla jihoněmeckého baroka a neposledně i na základě jeho vyjímečné umělecké kompozice byl kostel povýšen
r. 1969 papežem Pavlem VI. na papežskou :“Baziliku minor“.
Mimořádnost Baziliky pramení ze společného působení českých, bavorských a italských umělců.  Nejvýznamnějšími uměleckými díly jsou chórové lavice od Martina Hirsche,  skupina „Zvěstování“ na hlavním ho oltáři a další řezbářské kousky, které vytvořil waldsassenský sochař Karl Stilp, štuky Johanna Baptisty Carloneho a jeho spolupracovníků a fresky Johanna Jakoba Steinfelse.

Stanoviště 2: Cisterciácké opatství
Cisterciácké opatství připojené bezprostředně k Bazilice zobrazuje historický základ města Waldsassen. Cisterciáčtí mniši z duryňského kláštera Volkenrode osídlili na popud markraběte Diepolda III. (1075-1146) území dnešního města Waldsassen.
R.1147  připadl klášter díky vyslovené ochraně krále Konráda přímo říši, získal rychle na významu a moci a byl zejména odpovědný za kolonizaci a  hospodářský růst severní oblasti a části Čech.
Stále se stupňující tlak na klášter, aby byla uznána  falcká nadvláda, vedl od roku 1530  ve vleku reformace k prvnímu zrušení kláštera. Zažil ale nový rozkvět ještě v době baroka, který byl bohužel ukončen sekularizací v roce 1803. Avšak existence cisterciáckého kláštera nebyla přerušena pouze tímto, neboť r. 1863 získaly část klášterního zařízení cisterciačky z Landshutu – Selingenthalu, ale bez kostela, který v této době patřil již ke katolické farní obci. R. 1894 získal waldsassenský klášter svoji samostatnost a byl r. 1925 povýšen na opatství.

Od r. 1995 je klášter veden  čtyřmi abatyšemi velebné paní Marie Laetitie Fech. Působení řeholnic ve Waldsassenu zahrnuje vedení reálné dívčí školy, založení a vedení kulturního a setkávacího centra a stanici životního prostředí v bývalé klášterní zahradě.

Srdcem opatství Waldsassen je ale světově proslulý a široko daleko jedinečný knihovní sál, který vznikl v letech 1689 – 1726 v přechodném slohu mezi pozdním barokem a rokokem a  též patří pod klášter. Vyřezávané sochy od Karla Stilpa, které jsou v životní velikosti, nesou galerii umístěnou po obvodu sálu. Představují alegorické formy lidské pýchy. S doplněním štukovými pracemi od Jakoba Appianiho a stropními malbami od Karla Hofreitera z Bayreuthu se klášterní knihovna vypracovala   na umělecký klenot oblasti Stiftland. Původní inventář 19.000 knih, který byl v době sekularizace odstraněn, se podařilo r. 1965 díky státní zápůjčce nahradit cca 2000 knihami.

Stanoviště 3: radnice
Také technicko-správní centrum města, sídlo starosty a komunálních úřadů, stylově lemované kulisou kláštera, ukazuje na historickou část z doby kolem r. 1600. Přesně na tomto místě stál již tehdy obytný dům, z něhož zůstal zachován žulový pilíř kruhového průřezu v oblouku klenby ve vstupní části. V říjnu 1619  pobýval „zimní král“ Friedrich V. Falcký tři dny v budově, která  zde byla označená jako “novostavba“. Vlevo vedle vstupu na fasádě dnešní radnice  najdete připomínku této události. 1873 byla obytná budova zbořena a nahrazena novou budovou školy. Škola byla r. 1971 přebudována na radnici města a roku 1973 zahájila provoz.

Stanoviště 4: opatský zámek
Při pohledu od radnice směrem doleva nás ovane dech středověku, jsou vidět  hradní příkopy a kompaktní obranná zeď.  U opatství nebo opatského zámku stojíte nyní před jednou z mála budov ve městě, jejíž zdi pocházejí ze středověku.  Vznikla v letech 1440 – 1460 za opata Johanna VI. Na konci třicetileté války, v roce 1648, zámek vyhořel a byl opět obnoven až v r. 1675. Před zničením byl zámek obehnán vodním příkopem, měl padací most a čtyři rohové věže, z nichž jedna zůstala zachována do dnešních dnů jako pavilon. Od r. 1804 do 1973 byla budova sídlem zemského a obvodního soudu. Od r. 1978 se místnosti využívají jako úřední prostory  finančního  úřadu.

Mezi lety 1682 a 1700 vznikla barokní přístavba mezi opatským zámkem a Bazilikou, původně jako dům pro hosty kláštera. Budova až ke zdi příkopu v sobě skrývá hudební sál, který je využíván v kulturním životě města jako koncertní místo. V přilehlém objektu členěném slepými arkádami, který je připojena k Bazilice, je umístěn katolický farní úřad obce.

Stanoviště 5: evangelický kostel Friedenskirche
Na náměstí Johannisplatz padne pozorovateli nejdříve do oka  budova hranatého tvaru, zbudovaná r. 1732, v níž je umístěn také evangelický kostel Friedenskirche.
V dobách kláštera byly v této budově uskladněny zásoby obilí pro klášter a  naturální dávky sedláků, povinných  dávky odvádět. K tomu sloužila budova ještě jako klášterní úřad „Kastenamt (výběr daní)“. 1861 vznikla již evangelická modlitebna. Od r. 1961 přechovávala tato rozlehlá stavba evangelický kostel Friedenskirche, městskou knihovnu, turistické infocentrum a finanční úřad. V roce 1988 byl zbudován průchod k městskému parku Schwanenwiese.
Zajímavé detaily se nacházejí na štítové straně stavby, která je otočená k Bazilice. Tento štít krášlí socha sv. Floriana, jež je připisována waldsassenskému sochaři Karlu Stilpovi. Socha je doplněna slunečními hodinami z roku 1785.

Stanoviště 6: ulice Prinzregent-Luitpold – Str. 4
Typickým domem, jenž byl vystavěn r. 1615 jako městské sídlo bratří Geiselů, je nemovitost v ulici „Prinzregent-Luitpold-Str. 4“, v níž se od roku 1991 nachází stejnojmenný hostinec rodiny starousedlíků Bruischützů. Důležitou charakteristikou těchto sídlištních domů je střední brána a vnitřní dvůr. První písemná zmínka o této nemovitosti je z r. 1661. 1895 pojmenovala magistrátní rada města Waldsassen tento silniční úsek po princi – regentovi Luitpoldovi von Bayern. 1896 povýšil princ-regent Luitpold městys Waldsassen na město. V dubnu 1896 odcestovali z tohoto důvodu starosta Gabriel Velhorn a jeho delegace občanů na děkovnou audienci do Mnichova.

Stanoviště 7: Binhackův dům
Zcela v blízkosti hostince pojmenovaném po princi – regentovi Luitpoldovi, v téže ulici, která se v 19. století jmenovala „Herrenstrasse“, stojí dům známý jako Binhackův. Je to rodný dům waldsassenského profesora historie a čestného občana profesora Franze Binhacka.  1928, kdy se v Binhackově domě nacházelo sídlo úředního písaře, byla na jeho počest  na dům umístěna pamětní tabule. Kromě toho je prof. Binhackovi  v muzeu Stiftladmuseum  věnována místnost s obrazy a nábytkem z jeho majetku.

Stanoviště 8: původní Valburžin kostel
Zde, kde dnes malý park svou přívětivou zelení obohacuje obraz města, se nacházel do r. 1804 farní kostel Sv. Valburgy, který byl však zbořen, když klášterní kostel a dnešní Bazilika obdržely statut farního kostela.
Naproti se do r. 1958 nacházel klášterní hostinec a dřívější budova celního úřadu. 1959 byla postavena budova nová, která je do dneška využívána jako spořitelna.
Valpuržin kostel a klášterní hostinec, které sloužily již v r. 1360 jako ubytovna pro pocestné, byly spojeny „Přední branou“ . Tato brána chránila klášterní prostory od silničního ruchu silnice Egerer Strasse. V r. 1810 byla silnice pro dopravu otevřena.

Stanoviště 9: Zbytky klášterní zdi
Historickým dojmem působí části klášterních zdí uprostřed starého města podél ulice Karolinenstrasse. Při vyústění do ulice Museumstrasse chránila „Dolní brána“ území kláštera před nežádoucími vetřelci. Jak zcela zřetelně ukazuje „ Stilpův plán“ z roku 1670, vlastnil Waldsassen již ke konci středověku pozdně gotickou okružní zeď s obranným ochozem, která vznikla jako ochrana klášterního komplexu kolem r.1450. Okružní zeď byla komplexně zrestaurovaná v roce 1970.
Zeď byla v majetku kláštera, což je skutečnost, která zabránila, aby Waldsassen byl povýšen na město již v roce 1693. V tomto roce byla na základě chybějícího městského opevnění udělena pouze práva konat trhy. Asi o 200 let později proběhlo 23. února 1896 povýšení na město, které bylo podmíněno hospodářským vývojem.

Stanoviště 10: Stiftlandmuseum
Muzeum Stiftlandu /darovaného území/, uvedené do provozu  1975, působivě dokumentuje život našich předků. S láskou sbírané exponáty vypráví o historické a kulturní minulosti Stiftlandu a města Waldsassenu.
1996/97 proběho rozsáhlé nové uspořádání sbírek.

Dnes je v muzeu zahrnuto přes 50 oddělení. Od historie kláštera a města přes největší sbírku starého ručního nářadí a dílen v Horní Falci, až po mineralogické a hornické oddělení. K tomu je zdokumentován život, bydlení a práce ve Stiftlandu a na Chebsku.
Nabídku Stiftlandmuzea doplňují každoročně se měnící mimořádné výstavy. Můžete si domluvit průvodce v našem muzeu včetně  pověstného pohledu do zákulisí.

Stanoviště 11:  Olivetská kaple
S vnější okružní zdí kláštera se opět střetáváte na mostě Johannisbrücke. Kolem roku 1733 byla do části zdi zabudovaná Olivetská kaple. Jsou v ní postavy z lipového dřeva v životní velikosti, jejich zhotovení je připisováno opět Mistru Karlu Stilpovi.
1974 byla kaplička kvůli stavebnímu poškození a plánovanému rozšíření mostu strhnuta s tím, že bude podle staré předlohy uvedena do původního stavu.

Stanoviště 12: Městký park Schwanenwiese /Labutí louka
Městský park města Waldsassen, který je olemovaný jistě nejdelší  zachovanou částí klášterní zdi, objevíte při kouzelném zpětném pohledu na Baziliku a opatský zámeček.
V „labutím jezírku“ a „divoké zahradě“ zůstal dodnes  původní pás zeleně starého klášterního sídla.
Při pohledu je nejdůležitější a rovněž uměleckou zvláštností parku „ klášterní kašna“ od hornofalckého umělce Engelberta Süssa, uvedená do provozu 1992. Motivem kašny je legenda o založení Waldsassenu kolem roku 1127.

V nádherné zeleni na území markraběte Diepolda III.  z Vohburgu se s několika druhy usadil šlechtic Gerwig von Wolmundstein a v osamocení chtěli vést život požehnaný Bohem. Při lovu potkal markrabě mnicha a v Gerwikovi poznal přítele. Tento si myslel, že markrabě Diepold byl kdysi smrtelně zraněn v rytířském turnaji. Gerwick von Wohlmundstein se cítil zodpovědný za toto neštěstí a vstoupil do kláštera Siegburg  a přes Regensburg dosáhl samoty v pozdějším Stiftlandu. Z radosti z neočekávaného setkání daroval markrabě mnichovi tolik země ke stavbě kláštera, kolik přejede za jeden den na oslovi.. Tato oblast se stala původem Stiftlandu. Hranice tohoto úzenmí  byla později označena tzv. „ oslím příkopem“.
Tato legenda o založení kláštera je vedle motivů na kašně představena na nástropních freskách v bazilice.

Stanoviště 13: Náměstí Basilikaplatz
Došli jste opět k výchozímu bodu historické okružní prohlídky starým městem Waldsassenu a poté, kdy jsme si blíže prohlédli stavby na náměstí Basilikaplatz, měli bychom nyní věnovat pozornost náměstí jako celkovému komplexu. Možná si vyberete kašnu uprostřed náměstí jako místo, odkud si vychutnáte „panoramatický pohled“. Tato kašna, která byla postavena 1921 jako válečný pomník, se od roku 1986 jmenuje „ Diepoldova kašna“. Jméno bylo odvozeno od postavy na sloupu, která představuje zakladatele kláštera markraběte Diepolda III. z Vohburgu.

Náměstí baziliky, kdysi Klášterní náměstí a dnešní Kostelní náměstí tvoří kulturní srdce města. Dominuje celkový obraz mohutné baziliky v jihoněmeckém barokním stylu. Vedle Baziliky se rozprostírá opatství cisterciaček se slavnou knihovnou. Věžička nad sálem knihovny je jediným viditelným bodem kaple v klausuře  uvnitř kláštera, která byla postavena 1924 jako klášterní kostel pro ženský klášter. Na protilehlém konci klášterního dvora vedou dolů staré kamenné schody  do Brauhausstrasse (Pivovarnická ulice). Stará zástavba, která se napojuje na knihovnu, ukrývala v dřívějších časech sladovnu a podle záznamů také ubytovnu laických bratří. Na protilehlé straně ulice  přerušuje celkový styl dům postavený soukromou osobou v roce 1964. V návaznosti pokračuje radnice Města Waldsassen. Stavební objekt na Basilikaplatz 5, v němž se dnes nachází „ Hotel zum königl. Bayr. Forsthaus“, stojí na místě dřívější „kurpfalcké“ písárny. Před opatstvím nebo opatským zámkem, po straně štítu hranaté budovy, se nachází válečný památník obětem posledních tří válek, vytvořený v roce 1969. Další pokračující budova mezi opatským zámkem a Bazilikou obrací pohled zpět k výchozímu bodu: k  Bazilice.


Stanoviště 14: Johannisplatz / Náměstí Sv. Jana Nepomuckého
Vedle náměstí Basilikaplatz tvoří Johannisplatz další centrum městského života Waldsassenu.
V dřívějších dobách sloužil Johannisplatz jako kulisa pro přehlídky a průvody, nyní nabízí  prostor pro výroční trhy, tradiční „ stavění májek“ a každoroční „ Bürgerfest“ (občanská slavnost). Až do 19. stol. zde vedla klášterní ulička. Za své  jméno vděčí náměstí soše Sv. Jana Nepomuckého. Tato musela být odstraněna kvůli závažným škodám. V roce 2003 byl v souvislosti se sanací starého města postaven nový pomník Jana Nepomuckého s kašnou, ztvárněný hornofalckým sochařem Erwinem Otte.

Náměstí dominují dvě budovy: hranatá budova a restaurace „ Zieglers Gaststätte“ na protilehlé straně. Tato byla postavena 1665 a již dlouho je zde sídlo pověstného pohostinství, které patří pivovaru Zieglerbrauerei, sídlícímu ve městě jako zavedený rodinný podnik.
Útulně vyhlížející je domek, v němž se dnes nachází „ Café Latte“. V 18. a 19. století sloužila budova jako obchod s chlebem. V roce 1928 byla vybudovaná požární zbrojnice, vpravo od   „Zieglers Gaststätte“ je  dnes ordinace lékaře a obytné prostory.


Stanoviště 15: Goethovo náměstí
„V Bavorsku každý okamžitě narazí na klášter Waldsassen – skvostný majetek duchovních, kteří byli dříve chytří jako ostatní lidé. Klášter leží  v malé prohlubni jako v talíři, na hezkém paloučku, obklopený povlovnými výšinami a v dalekém okolí mu patří řada držav.“
Takto si to poznamenal Johann Wolfgang Goethe, který Waldsassen vícekrát navštívil při slavné cestě do Itálie 1786. Waldsassen leží na Evropské Goethově cestě a takto po známém básníkovi pojmenovala cestu městská rada již v roce 1959. V létě 2002 obdrželo nově zbudované náměstí před obchodem „ Pöllinger“ označení „Goetheplatz“ – Goethovo náměstí. Na tomto náměstí upoutá pohled Goethův sloup od umělce Erwina Otteho, který kromě jiného používal skleněné tabule sklárny Lamberts, která sídlí ve městě. Tato firma jako jedna z mála firem na světě vyrábí dodnes antické sklo.

Již zmiňovaný obchod byl postaven 1961/62 a zabírá přední stranu pevnosti. V roce 1808 bylo toto vězení vybudováno jako „ železné opevnění“ pro tehdejší Zemský soud Waldsassen. Ještě v polovině r.1947 bylo toto vězení obsazeno průměrně 50 vězni. 1951 byla místní věznice z důvodů racionalizace zrušena a dostala se do prodeje.
Starý komplex budov naproti je v držení kláštera.  Je naplánovaná celková sanace těchto budov, aby se daly využít jako místo pro semináře a meditace v klášteře.

Vpravo vede ulice Brauhausstrasse dolů směrem k řece Wondreb (Odrava) a k nově vystavěné zahradě Naturerlebnissgarten. Tato se představila jako pobočka přeshraniční Zahradní krajinné výstavy Marktredwitz/Cheb.
V Goethových poznámkách stojí : „ Ve  12 hodin v Chebu za horkého slunečního žáru; a nyní jsem si vzpomněl, že toto místo leží na stejném pólu jako mé rodné město a těšil jsem se, že zase jednou budu obědvat na padesátém stupni.“ / Padesátý stupeň zeměpisné šířky probíhá právě Waldsassenem/.


Stanoviště 16: Růžencová zastavení
V roce 1698 získal cisterciácký klášter Waldsassen do opatrovnictví farnost Münchenreuth včetně kaple vybudované 1682-1689. Jako viditelné označení této spojitosti nechal opat Albert Hauser zhotovit na lesem lemované cestě z Waldsassenu ke kapli patnáct  barokních sloupků zastavení s obrázkovými motivy růžence – dnešní poutní cesta. Symbolicky je tu označen pochod poutníků z Waldsassenu k poutní kapli.

Stanoviště 17: Kaple Sv. Trojice
Na závěr této malé okružní prohlídky bychom Vás chtěli pozvat na návštěvu zvláštní pamětihodnosti: nedaleko Waldsassenu najdete Kapli Sv. Trojice, významnou okrouhlou barokní stavbu  a jeden ze symbolů Stiftlandu. Tato impozantní stavba byla zhotovena v letech 1682-1689 Georgem Dientzenhoferem  na 628 m vysokém vrchu Glasberg u Münchenreuthu. Zvláštní architekturou a vybavením kostela by měla být symbolizována Svatá Trojice.  Zde na Glasbergu si vychutnáme nádherný pohled do daleka, až do Čech.

Weitere Informationen in tschechischer Sprache zur Tourist-Info Waldsassen finden Sie unter bbkult.net

Stadt Waldsassen | Basilikaplatz 3 | 95652 Waldsassen | Tel.: 09632/88-0 | Email: stadt@waldsassen.de